V souladu s cíli udržitelného rozvoje a evropským pilířem sociálních práv jsou hlavními cíli a zásadami Zelené dohody pro Evropu spravedlnost a solidarita, a to včetně:
- balíčku „Fit for 55“ k dosažení 55% snížení emisí do roku 2030
- plánu REPowerEU na urychlení ekologické transformace a dosažení energetické bezpečnosti
- všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030, který slouží k podpoře dobrých životních podmínek a prosperity ve zdravém životním prostředí
Spravedlivá ekologická transformace: hlavní oblasti činnosti
Zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu
Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu stanoví komplexní pokyny pro členské státy EU ohledně přijetí nezbytných politických balíčků, tak aby nikdo nezůstal při ekologické transformaci opomenut.
Mezi následná opatření Evropské komise patří:
- kontrola provádění
- spolupráce se zúčastněnými stranami, mimo jiné v kontextu Evropského fóra pro zaměstnanost a sociální práva konaného ve dnech 16.–17. listopadu 2022, které se zaměřilo na sociální rozměr ekologické transformace
- rozšíření empirické základny, například díky lepšímu sběru dat a průzkumům veřejného mínění o vnímání spravedlnosti ekologické transformace a o jejích skutečných dopadech v praxi na místní úrovni a na úrovni podniků
Hlavní rámec pro sledování dosaženého pokroku poskytují tzv. evropský semestr a správa energetické unie a klimatických opatření, tak jak jsou uvedeny ve výročních zprávách o jednotlivých zemích.
Zaměstnanost, dovednosti, sociální a distribuční aspekty ekologické transformace
S cílem poskytnout podklady pro tvorbu politiky založené na důkazech provádí Evropská komise výzkum a analýzu, které se týkají zaměstnanosti, dovedností, sociálních a distribučních aspektů ekologické transformace, měnící se geopolitické situace a rostoucích cen energie.
Jedná se zejména o společné projekty Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) a Společného výzkumného střediska (JRC):
- posuzování a monitorování dopadů Zelené dohody na zaměstnanost a distribuci (GD-AMEDI)
- posouzení distribučních dopadů geopolitického vývoje a jeho přímých a nepřímých socioekonomických důsledků a socioekonomické zátěžové testy pro scénáře budoucích cen energie (AMEDI+)
Evropská komise provádí výzkum i v dalších oblastech, jako jsou adaptace na změnu klimatu, spravedlivá odolnost či chudoba v oblasti mobility.
Zpráva o strategickém výhledu z roku 2022 zdůrazňuje kompromisní řešení a synergie mezi ekologickou a digitální transformací, čímž přispívá k lepšímu zaměření na dynamickou soudržnost, připravenost a odolnost.
V roce 2022 Evropská komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů týkajících se sociálních inovací pro spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, čímž chce podpořit navrhování a provádění konkrétních řešení podporujících spravedlivou transformaci v praxi. Vyzvala přitom subjekty sociální ekonomiky, instituce zabývající se odbornou přípravou, místní orgány, dotčené komunity a ostatní zúčastněné strany, aby předložily návrhy na pilotní projekty a testování inovativních opatření na podporu spravedlivé transformace v praxi. Vybrané projekty budou realizovány v letech 2023–2024.
Podpora spravedlivé transformace na všech úrovních
Evropská komise aktivně spolupracuje se zúčastněnými stranami na navrhování, provádění a monitorování politiky týkající se spravedlivé transformace a souvisejících opatření:
- Evropští sociální partneři
- Platforma pro spravedlivou transformaci
- Průmyslové fórum
- Platforma pro udržitelné financování
- Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG)
- Evropská aliance pro spravedlivou transformaci
- Obchodní aliance EU pro spravedlivou transformaci
- střediska pro spravedlivou transformaci a další
Evropská komise podporuje spravedlivou transformaci na mezinárodní úrovni v kontextu vnější energetické strategie EU a cílů udržitelného rozvoje. Účastní se mezinárodních akcí a konferencí a spolupracuje s mezinárodními partnery:
- konference OSN o změně klimatu (COP)
- zasedání a iniciativy ministrů ohledně tzv. čisté energie (CEM), včetně společného vedení iniciativy CEM Posílení postavení lidí: dovednosti a inkluzivnost pro spravedlivou transformaci – společně s Kanadou a USA
- Mezinárodní organizace práce (MOP), mimo jiné prostřednictvím prvního pavilonu EU-MOP pro spravedlivou transformaci na konferenci COP-27
- Mezinárodní energetická agentura (IEA), včetně nedávné zprávy o rozvoji dovedností a inkluzivitě pro přechod na čistou energii
- Světová energetická rada a její činnost v oblasti tzv. humanizující energie
Spravedlivá digitální transformace: hlavní oblasti činnosti
V kontextu tzv. digitální dekády a na podporu evropských digitálních práv a zásad Evropská komise provádí analýzu politiky a výzkum týkající se spravedlnosti digitální transformace. V zájmu dosažení pokroku u těchto dvou iniciativ Komise spolupracuje se zúčastněnými stranami na odstranění digitálních rozdílů a dosažení cílů v oblasti digitálních dovedností.
Budoucnost práce
Díky spolupráci s JRC týkající se budoucích pracovních míst (FutureJobs) chce Komise prohloubit poznatky o budoucnosti práce a o socioekonomickém rozměru digitální transformace, a to včetně práce prostřednictvím platforem (v rámci třetí vlny průzkumu COLLEEM), jakož i o dopadech automatizace služeb a algoritmického řízení na trh práce. Evropská komise připravuje rozšíření tohoto projektu s cílem posoudit synergie mezi ekologickou a digitální transformací.
V rámci Evropského výzkumného prostoru zahajuje Komise novou výzkumnou akci ERA4FutureWork. Jejím cílem je vytvořit společný prostor, kde si zúčastněné strany budou moci vyměňovat informace o nedostatcích, prioritách a možnostech financování v oblasti výzkumu budoucnosti práce a příslušných inovací. Zahájí také dialog s členskými státy EU a výzkumnými pracovníky o kritických, nově vznikajících výzvách pro podniky a pracovníky v Unii, včetně úlohy výzkumu a inovací při usnadňování spravedlivé ekologické a digitální transformace.
Příspěvek k programu Horizont Evropa
Ve své nové úloze generálního ředitelství pro výzkum přispívá GŘ EMPL rovněž k programování, provádění a řízení rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa ve výši 95,5 miliardy eur, a to tím, že:
- spoluvytváří strategické plány pro program Horizont Evropa
- spolupředsedá a rozvíjí pracovní program pro klastr 2 (kultura, kreativita a inkluzivní společnost), včetně návrhů nových výzkumných témat týkajících se dovedností, sociální ochrany, pracovní mobility, pracovních podmínek a sociálních práv, například:
- poskytování podpory v měnícím se světě práce a sociální ochrany
- určování hlavních hybných sil u trendů způsobujících nerovnosti
- začleňování nových technologií do vzdělávání a odborné přípravy
- monitorování dopadů měnících se dodavatelských řetězců a obchodních modelů na zaměstnanost a sociální oblast
- vytvoření znalostní platformy a sítě pro posuzování sociálních dopadů politických opatření ekologické transformace
- začleňuje zaměstnanecké, dovednostní a sociální aspekty a také společenské a humanitní vědy do pracovních programů ostatních klastrů a částí programu, zejména:
- klastr 1: zdravotní péče
- klastr 4: digitální oblast, průmysl a vesmír
- klastr 5: klima, energetika a mobilita
- mise a partnerství programu Horizont Evropa
- znalostní a inovační společenství EIT
- infrastruktury sociálního výzkumu (ESS, ERIC-SHARE)
- připravuje studie a přezkumy politických opatření týkajících se úlohy výzkumu a inovací v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, pořádá semináře s výzkumnými pracovníky a také podporuje a zapojuje uživatele do výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd
- zajišťuje zpětnou vazbu pro politická opatření a využívání výsledků výzkumu a inovací při tvorbě politiky EU a členských zemí
